Květa Fialová

Květa Fialová
Květa Fialová během křtu dotisku knihy Květa Fialová – Štěstí tady a teď (2009)
Květa Fialová během křtu dotisku knihy Květa Fialová – Štěstí tady a teď (2009)
Narození1. září 1929
Veľké Dravce
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. září 2017 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníLazisko
Alma materJAMU v Brně
ChoťJiří Josek
Pavel Háša
DětiZuzana Hášová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květa Fialová a Jaroslav Marvan (film Plavecký mariáš, 1952)

Květa Fialová (1. září 1929 Veľké Dravce – 26. září 2017 Praha) byla česká divadelní, filmová a televizní herečka, manželka režiséra Pavla Háši.

Život

Květa Fialová se narodila roku 1929 ve Veľkých Dravcích na Slovensku. Její matkou byla výtvarnice a sochařka Květoslava Fialová a otcem Vlastimil Fiala pocházející z Opočnice u Poděbrad,[1] vojenský letec a legionář v Rusku[2]. Fialová o rodičích říkala, že „maminka byla buddhistka, tatínek přísný evangelík“.[3] Rodina žila na Slovensku do roku 1938, kdy byla po připojení obce Veľké Dravce k Maďarsku vyhnána. Přestěhovala se do Žďáru u Police nad Metují a později do Borohrádku.

Na konci války, v květnu 1945, ji znásilnili dva vojáci Rudé armády. Sama byla potom svědkem jejich popravy zastřelením před plukem. Ve svých vzpomínkách uvádí, že od té doby si zprotivila sex.[4]

Po skončení války vystudovala v letech 1947–1951 činoherní herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[5] Působila v několika oblastních divadlech, v Českém Těšíně (bezprostředně po skončení války před nástupem na JAMU),[6] Opavě (1950–1951), Českých Budějovicích (1951–1954), v Kolíně (1954–1956) i v Martině na Slovensku (1956–1957).[7] Od roku 1958 byla v angažmá v pražském Divadle ABC, které v té době řídil Jan Werich. Po sloučení Divadla ABC s Městskými divadly pražskými zde působila od roku 1963 až do roku 1990[8] a v dalších letech jako stálý host.

Ve filmu se objevila už ve 40. letech a sehrála řadu postav ve více než 120 filmech.[9] Stejně tak později v televizních inscenacích a seriálech, i v dabingu. Zřejmě nejznámější rolí je postava barové zpěvačky Tornado Lou v parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera (známou písničku Když v baru houstne dým za ni nazpívala Yvetta Simonová).

Květa Fialová se poprvé krátce provdala v 21 letech za dramaturga Jiřího Joska[9] (v autoritní databázi Národní knihovny je uvedena i varianta jejího jména Květa Josková[10]). Podruhé prožila v manželství půlstoletí, a to s režisérem Pavlem Hášou až do jeho smrti 5. srpna 2009. V prosinci roku 1962 se jim narodila dcera Zuzana,[11] od které měla vnučku Dominiku.

Hlásila se k buddhismu.[4]

Zdravotní komplikace a úmrtí

V roce 2009 na letní dovolené měla srdeční problémy, a pak ji postihla plicní embolie, kvůli které nemohla ani na pohřeb manžela Pavla Háši.[12] V únoru 2015 prodělala srdeční infarkt.[12] Od dubna roku 2015 žila v Alzheimercentru ve středočeských Průhonicích.[4] V září 2017 byla převezena kvůli zdravotním komplikacím do pražské Thomayerovy nemocnice. Zemřela stejně jako její manžel na Alzheimerovu chorobu,[13] a to 26. září 2017 ráno ve věku 88 let.[9]

Divadelní role (výběr)

  • 1948 W. Shakespeare: Večer tříkrálový nebo Cokoli chcete, Viola (alternace Jarmila Lázničková), Zemské divadlo v Brně, režie Milan Pásek
  • 1952 M. Gorkij: Měšťáci, Taťána, Krajské oblastní divadlo České Budějovice, režie Miroslav Macháček
  • 1954 A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, Lidočka, Krajské oblastní divadlo České Budějovice, režie Karel Hlušička
  • 1956 J. Drda: Hrátky s čertem, Teofil, Městské oblastní divadlo Kolín, režie Zdeněk Míka
  • 1961 C. Gozzi: Tři pomeranče, Morgana, Divadlo ABC, režie Miroslav Horníček
  • 1963 Galina Morozovová: Krásná neznámá, lékařka, Divadlo Komedie, režie Eva Sadková, 33 repríz
  • 1964 Félicien Marceau: Vajíčko, Charlotte, Divadlo Komedie, režie Ota Ornest, 185 repríz
  • 1964 W. Shakespeare: Benátský kupec, Jessika, Divadlo Komedie, režie Karel Svoboda, 35 repríz
  • 1964 J. Brandon–Thomas: Charleyova teta, Amy, Divadlo ABC, režie Ivan Weiss, 248 repríz
  • 1965 F. X. Svoboda: Čekanky, Mína, Divadlo ABC, režie Karel Svoboda, 48 repríz
  • 1966 Dario Fo: Nepokradeš a když, tak ne málo, Prostitutka, Divadlo ABC, režie Ivan Weiss, 50 repríz
  • 1966 Alex Coppel: Hraběte jsem zabil já!, Renée, Divadlo ABC, režie František Miška, 66 repríz
  • 1968 David Ellis: Učiň mne vdovou, Vicky, Divadlo Komedie, režie Ladislav Vymětal, 37 repríz
  • 1969 George Feydeau: Postarej se o Amálku!, Irena, Divadlo Komedie, režie František Miška, 41 repríz
  • 1970 L. N. Tolstoj: Anna Kareninová, Kněžna Tverská, Komorní divadlo, režie Jaromír Pleskot, 45 repríz
  • 1970 F. F. Šamberk, H. Šimáčková: Nezapřeš nikdy ženy své, Erna, Divadlo Komedie, režie Karel Svoboda, 55 repríz
  • 2010 C. Higgins: Harold a Maude, Maude, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, režie Igor Stránský
  • 2012 Éric-Emmanuel Schmitt: Oskar a růžová paní, Růžová paní, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, režie Zoja Mikotová
  • 2013 Bengt Ahlfors: Popel a pálenka, Věra Malmgrenová, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, režie Igor Stránský

Filmografie (výběr)

Televize

  • 1970 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: kamarádka matky Chmelařová, kolegyně z práce (9. příběh: Dívčí válka)
  • 1973 Sen noci svatojánské (TV adaptace)
  • 1974 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: kamarádka matky Chmelařová, kolegyně z práce (13. příběh: Výlet do neznáma)
  • 1974 Vražda v ulici Lourcine (TV adaptace) – role: manželka Micinka
  • 1976 Třicet případů majora Zemana – epizoda: Dáma s erbem – role: Anna Horáková (Cathreen von Laubringen)
  • 1977 Mamzelle Nitouche (TV adaptace operety)
  • 1979 Zákon rovnosti (TV inscenace) – role: Hraběnka Tereza
  • 1986 Světlo v tmách (TV komedie) – role: slečna Jarmila Plačková (z cyklu: 3x Eduard Bass
  • 1988 Druhý dech (TV seriál)
  • 1992 Náhrdelník (TV seriál)
  • 1993 Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (TV seriál)
  • 2007 Četnické humoresky (TV seriál) – 27. díl (Majland) – role: Květa Menšíková (sestra Menšíkové – Jiřiny Bohdalové)
  • 2012 Život je ples (TV seriál) – role: Líza Lupačová
  • 2012 Gympl s (r)učením omezeným (TV seriál) – role: babi Chmelíková
  • 2014 Madame (TV seriál)

Rozhlasové role

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
  • 1991 – Lenka Procházková: Čtyři ženy Alexandra Makedonského. Osoby: Alexandr Makedonský (Oldřich Vízner), Olympia, jeho matka (Květa Fialová), Aristoteles (Ilja Racek), Kleitos, pobočník Alexandra (Václav Knop), Néfastión, pobočník Alexandra (Ivan Gübel), Parmenión, generál (Antonín Molčík), zpravodaj (Josef Somr), Dareios, velekrál Persie (Vladimír Brabec), babička, jeho matka (Stella Zázvorková), Stateira, jeho žena (Jana Štěpánková), Roxana, jeho dcera (Dana Batulková) ad. Režie: Ivan Chrz
  • 2006 George Tabori: Matčina Kuráž, Český rozhlas, překlad: Petr Štědroň, hudba: Marko Ivanovič, dramaturgie: Martin Velíšek, režie Aleš Vrzák. Osoby a obsazení: syn (Jiří Ornest), matka (Květa Fialová), Kelemen (Jiří Lábus), Usoplenec (David Novotný), německý důstojník (Jaromír Dulava), 1. policista (Stanislav Zindulka), 2. policista (Antonín Molčík), strýc Julius (Miloš Hlavica), Marta (Růžena Merunková), milenec + hlas (Vojtěch Hájek), milenec + hlas (Michal Zelenka), hlasy (Petra Jungmanová, Zdeněk Hess a Otmar Brancuzský), žena domovníka + hlas (Bohumila Dolejšová) a modlení + zpěv (Michael Dushinsky). Hra byla vybrána do užšího výběru v soutěži Prix Bohemia Radio 2006 v kategorii „Rozhlasová inscenace pro dospělého posluchače“.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kronikář Otto Věříš z Opočnice pomáhal herečce Květě Fialové
  2. ↑ Vlastimil Fiala v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  3. ↑ Rozhovor s Květou Fialovou
  4. ↑ a b c Pohnuté osudy: Herečku Květu Fialovou znásilnili při osvobození Rusové. Lidovky.cz [online]. 2015-10-06. Dostupné online. 
  5. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 157. 
  6. ↑ Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století I, s. 309.
  7. ↑ Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky I, s. 264.
  8. ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána : Praha, 2001, str. 134, 191, ISBN 80-7243-121-8.
  9. ↑ a b c Zemřela Květa Fialová. Laskavá čarodějnice i Arizonská pěnice. ČT24. 2017-09-26. Dostupné online [cit. 2017-09-26]. 
  10. ↑ http://aut.nkp.cz/jn20000400680
  11. ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána : Praha, 2001, str. 134, ISBN 80-7243-121-8
  12. ↑ a b Špatné zprávy o stavu Květy Fialové (88): Přestal jí fungovat mozek!
  13. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřela Květa Fialová, kněžna z Babičky a Tornádo Lou z Limonádového Joe. iDNES.cz [online]. 2017-09-26 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hry postupující do užšího výběru a soutěžící o Cenu Prix Bohemia Radio 2006 v kategorii „Rozhlasová inscenace pro dospělého posluchače“. [online]. Český rozhlas [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Praha : Academia, 2007, str. 385, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 1, 265, 495.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 264–266.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 196. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 139. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 309. 
  • VALTROVÁ, Marie. Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 323, 339, 385, ISBN 80-207-0485-X
  • VALTROVÁ, Marie. ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 16, 23, 72, 123, 134–7, 191, ISBN 80-7243-121-8
  • VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, 277, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Květa Fialová na Wikimedia Commons
  • Osoba Květa Fialová ve Wikicitátech
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Květa Fialová
  • Květa Fialová v souborném katalogu Akademie věd ČR
  • Květa Fialová v archivu Národního divadla Brno
  • Květa Fialová ve Filmovém přehledu
  • Květa Fialová v Česko-Slovenské filmové databázi
  • Květa Fialová ve Filmové databázi
  • Květa Fialová na Kinoboxu
  • Květa Fialová v Internet Movie Database (anglicky)
  • Květa Fialová na Dabingforum.cz
  • [1] Archivováno 7. 10. 2017 na Wayback Machine. Květa Fialová na Libri.cz – znalostní databáze Český film – Herci a herečky
  • Profil na webu Městských divadel pražských
  • Květa Fialová – usměvavá víla, kterou život nešetří – ČT24.cz, 1. 9. 2009
  • Jakub D. Kočí: Setkání s vílou Archivováno 18. 9. 2020 na Wayback Machine. – rozhovor s Květou Fialovou na webu Žena-in, 11. 5. 2009
  • Květa Fialová – Naďa Konvalinková: Divoženky – článek v Pozitivních novinách
  • 13. komnata Květy Fialové – možnost on-line přehrání
  • Krásný ztráty – hosty dva herci rozdílných generací Květa Fialová a Richard Krajčo – možnost on-line přehrání
Autoritní data Editovat na Wikidatech