Juan Sebastián Elcano

Juan Sebastián Elcano
Narození1486 nebo 1487
Getaria
Úmrtí4. srpna 1526
Tichý oceán
Příčina úmrtíkurděje
Povoláníobjevitel a mořeplavec
Partner(ka)María Hernández de Hernialde
María de Vidaurreta
DětiDomingo de Elcano Fernandez
N. Elcano Vidaurreta
RodičeDomingo Sebastián Elcano a Catalina del Puerto
PříbuzníMartin Perez Elcano, Ochoa Martinez de Elcano, Sebastián Elcano, Catalina Elcano, Domingo Elcano, Inés de Elcano a Anton Martin Elcano (sourozenci)
Funkcekapitán lodi (Victoria)
PodpisJuan Sebastián Elcano – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Sebastián Elcano (1476 Getaria v baskické provincii Gipuzkoa, Španělsko – 4. srpna 1526 Tichý oceán) nazývaný též Del Cano nebo De Elcano byl španělský mořeplavec, který se účastnil Magalhãesovy cesty kolem světa a po jeho smrti dovedl coby kapitán výpravu zpět do Španělska.

Jeho otec byl Domingo Sebastián Elcano I. a matka Catalina del Puerto. Juan Elcano byl ženatý s Maríi Hernández Dernialde a měli spolu chlapce, který se jmenoval po dědovi Domingo Elcano III.

Cesta kolem světa

V roce 1519 se tento baskický mořeplavec účastnil Magalhãesovy první cesty kolem světa, nejprve jako navigátor. Když se ale výpravě dlouho nedařilo najít průplav mezi Atlantským a „neznámým oceánem“, zakotvila flota na přezimování v zátoce, kterou nazvali po sv. Julianovi, kde se proti Magalhãesovi (Magellanovi) část posádky, vedená Juanem de Cartagena vzbouřila. Ke vzbouřencům patřil i Elcano. Magalhães vzpouru potlačil, kapitán lodi Concepción Gaspar de Quesada byl posléze sťat, kapitán lodi San Antonio Cartagena byl ponechán na pobřeží, když opět vypluli, a kapitán lodi Victoria Luis de Mendoza byl zabit při znovuzískání lodi. Elcano byl potrestán těžkou prací v okovech, když po sedmi měsících flota opět vyplula, byl omilostěn a jmenován velitelem lodi Concepción. V závěru výpravy se stal velitelem lodi Victoria, a protože Fernão de Magalhães byl 27. dubna 1521 na Filipínách zabit, převzal velení nad zbytkem výpravy (dvě lodě z původních pěti).

Z Filipín plul k severnímu Kalimantanu (do míst, kde se dnes nachází Brunej) a pak k moluckému ostrovu Tidore, kde se mu podařilo koupit náklad koření, přestože ostrovy byly již obsazeny Portugalci. Z Tidore odplul 21. prosince 1521. Jedna loď se vydala zpět do Španělska přes Tichý oceán, ale pro nepříznivé větry se musela vrátit zpět na Tidore. Juan Elcano s poslední lodí Victoria dokončil plavbu kolem světa směrem západním přes Indický oceán, a aby se vyhnul nepřátelskému střetnutí s Portugalci, pustil se Indickým oceánem daleko na jih. Uprostřed oceánu náhodou objevil odlehlý ostrůvek Amsterdam, aniž ho však pojmenoval. Odsud se dal na západ, obeplul mys Dobré naděje a přes Kapverdské ostrovy se vrátil do Španělska, kam dorazil 9. září 1522. Tím vlastně uskutečnil první cestu kolem světa. Z původních pěti lodí se vrátila jen jedna, z 237 mužů pouze 18, avšak jediný náklad koření bohatě vynahradil náklady na výpravu. Posádku lodí tvořili většinou Španělé a Portugalci, ale i příslušníci jiných národností. Významnou postavou se stal italský dobrodruh Antonio Pigafetta, který si o výpravě vedl záznamy a byl jedním z 18 mužů, kteří se do Španělska navrátili na lodi Victoria (někteří další muži výpravy se vrátili do Španělska přes portugalské zajetí); díky tomu se nám zachovala podrobná zpráva o průběhu cesty.

Kapitán Magellan omilostnil jistě toho správného člověka, protože zvládnutí navigace ve zcela neznámých vodách a v labyrintech ostrůvků, na starém kutru s vyčerpanou, vymírající a oprávněně pochybující posádkou bylo nadlidským výkonem a v dějinách mořeplavby jedním z největších vůbec. Ke cti kapitána Elcana je ale třeba říci i to, že ve století conquistadorů neprolil zbytečně krev žádného domorodce a ani ho nezotročil.

Juan Elcano byl po návratu povýšen do šlechtického stavu. Ve svém erbu měl glóbus s mottem "Primus circumdedisti me" (První jsi mě obeplul).

Mapa se zakreslenou cestou Fernanda Magellana a Juana Sebástiána Elcana kolem světa

.

Erb Juana Elcana

Druhá výprava

V roce 1525 se účastnil plavby Garcia Jofre de Loaisy k Molukám, opět jako navigátor a velitel jedné z lodí, ale krátce po překročení rovníku v Tichém oceáně zemřel, pravděpodobně na podvýživu.

Elcano má spolu s Magellanem zásluhu na prvním obeplutí světa, na stanovení existence světového oceánu i na poznání skutečné velikosti Země a rozsahu Tichého oceánu.

Literatura

  • Ivan Hrbek, ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. Praha : Panorama, 1979. 285 s.
  • Juan Cabal, Juan Sebastián Elcano. Barcelona 1944.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan Sebastián Elcano na Wikimedia Commons
  • Juan Sebastián Elcano[nedostupný zdroj]
  • (španělsky) Životopis Juana Elcana
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Španělští mořeplavci a cestovatelé
Cristóbal Diatristán de AcuñaAntón de AlaminosHernando de AlarcónDiego de AlmagroPedro de AlvaradoPascual de AndagoyaJuan Bautista de AnzaAlonso de ArellanoJuan de Ayolas • Felix d'Azara • Vasco Núñez de BalboaRodrigo de BastidasSebastián de BelalcázarBenjamín z TudelyTomás de BerlangaJuan BermúdezJuan Francisco Bodega y QuadraÁlvar Núñez Cabeza de VacaGarcía López de Cárdenas • Ruy Gonsalvez de Clavijo • Francisco Hernández de Córdoba • Francisco Hernández de Córdoba (zakladatel Nikaraguy) • Francisco Vásquez de CoronadoHernán CortésJuan de la Cosa • Juan Sebastián Elcano • Silvestre Veléz Escalante • Juan Fernadez • Francisco Garcés • Juan de GrijalvaAlonso de HojedaDomingo Martínez de IralaKryštof KolumbusJuan de LadrillerosMiguel López de LegazpiGarcia Jofre de LoaisaFernão de MagalhãesAdrián de MoxicaÁlvaro de Mendaña de NeiraPedro de MendozaPánfilo de NarváezJuan de Oñate • Diego Ordas • Francisco de OrellanaInigo Ortiz de RetezPedro PáezJuan Baptista Pastene • Juan Pérez • Alonso Alvarez de PinedaMartín Alonso PinzónVicente Yáñez PinzónFrancisco PizarroJuan Ponce de LeónGasparo PortolaGonzalo Jimenéz de QuesadaÁlvaro de Saavedra CéronPedro Sarmiento de GamboaHernando de SotoAndrés de UrdanetaPedro de ValdiviaRuy Lopez de Villalobos • Francisco de Jassu y Xavier
Španělská galleona
Autoritní data Editovat na Wikidatech