Inka Zvachová

Inka Zvachová
Rodné jménoIda Zvachová–Spieglová
Narození25. února 1886
Týn nad Vltavou
Úmrtí?
Povolánípedagožka, překladatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ida Zvachová, též Inka Zvachová nebo Ida Zvachová-Spiegelová (25. února 1886, Týn nad Vltavou[1] – neznámé datum a místo úmrtí), byla česká středoškolská profesorka a překladatelka z angličtiny.

Život

Narodila se v rodině Aloise Zvacha (1852–??), kontrolora berního úřadu a jeho manželky Gabriely, rozené Girtlerové šl. z Kleebornu (1860–1915).[1] Nejméně do roku 1890, kdy se narodil první syn, žila rodina v Týně nad Vltavou.[2] Od roku 1907 byla policejně hlášena na Královských Vinohradech. Ida Zvachová byla nejstarší ze čtyř dětí.[3]

Jak vyplývá ze školních výročních zpráv, byla ve školním roce 1920/1921 učitelkou na Reálném dívčím gymnáziu Krásnohorská" v Praze II, v letech 1921–1936 byla profesorkou němčiny na Veřejné obchodní škole Ženského výrobního spolku českého v Praze.[4]

Rodinný život

Před rokem 1924 se provdala, psala pak své příjmení Spieglová–Zvachová či pouze Spieglová.[5] Podrobnější údaje o manželství se prozatím nepodařilo zjistit.

Překlady

  • HEWLETT, Maurice. Klíč k srdci. Moderní revue. 1912, čís. XXV, s. 17-. Dostupné online. 
    • vyšlo znovu v roce 1925 v brněnském nakladatelství Arno Sáňka
  • LEE, Vernon. Povídky. Překlad Inka Zvachová, Robert Hořan, Anna Červinková–Eiseltová. Praha: Kamilla Neumannová, 1915. 33 s. (Knihy dobrých autorů; sv. 126). 
Inka Zvachová přeložila tři z pěti otištěných děl, povídky: Moudrost bez obličeje, Pomerančovník svatého Eudaimona, Svatební skříně.
  • HABBERTON John Děti jiných lidí (pravdivé vypravování o tom, jak dáma, jež nejlépe věděla, kterak děti jiných lidí by měly býti vedeny, vychovávala Heleničiny dětičky, zároveň s vylíčením úspěchu, jehož dosáhla; Praha, Alois Hynek, 1921)

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika narozených, Týn n. Vlt. 1880–1890, snímek 259, Záznam o narození a křtu Ida Zwach
  2. Ida Zvachová - soupis obyvatel Týn n Vlt. 1890, dům 38
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 734, obraz 696, Zvach Alois
  4. Výchova a školství/Jmenování. Národní listy. 14. 6. 1921, s. 4. Dostupné online. 
  5. (dostupné online z NK ČR). Roční zpráva Veřejné obchodní školy Ženského výrobního spolku českého v Praze. 1924, s. 4. Dostupné online. 


Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: jk01152875
  • ISNI: 0000 0000 5620 1769
  • VIAF: 83976928
  • WorldCat Identities: viaf-83976928