Ferdinand Herčík : Životopis, Dílo, Galerie, Odkazy Wikipedie, otevřená encyklopedie

Ferdinand Herčík

Ferdinand Herčík
Narození	6. ledna 1861 Třeboň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	26. srpna 1923 (ve věku 62 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Praha
Národnost	česká
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, ilustrátor pedagog
Manžel(ka)	Marie rozená Mandlová
Hnutí	historismus, impresionismus, realismus
Významná díla	Alegorie čtyř uměleckých řemesel (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Herčík (6. ledna 1861 Třeboň^[1] – 26. srpna 1923 Brno^[2]) byl český malíř, architekt, ilustrátor, pedagog a vydavatel časopisu Dílo.

Životopis

Narodil se jako první ze dvou synů Josefa Herčíka (1831-1876) a jeho manželky Anny, rozené Lannové, jeho křestním kmotrem byl matčin bratr Ferdinand Lanna, syn schwarzenberského právníka téhož jména a synovec loďmistra Vojtěcha Lanny staršího. Po otcově smrti se matka se syny Ferdinandem a Janem přestěhovala do Prahy.^[3]

Ferdinand Herčík po studiu střední školy pracoval jako technik, od roku 1880 studoval architekturu na Českem vysokém učení technickém v Praze, studia pravděpodobně dokončil, v pobytové přihlášce se označuje titulem architekt. Dále od roku 1889 studoval historickou figurální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Pirnera, Václava Brožíka a Vojtěcha Hynaise. V roce 1899 obdržel stipendium Josefa Hlávky na studijní pobyt v Paříži, který strávil v Espace Eiffel Branly.

Maloval, vyučoval kreslení, vydával výtvarný časopis Dílo.

Dne 21. listopadu 1903 se v kostele sv. Václava na Smíchově oženil s Marií Mandlovou (* 1872), která pracovala jako modistka. Na podzim roku 1905 se přestěhovali do Brna, kde Herčík v letech 1905-1923 vyučoval kreslení na české technice a byl jmenován profesorem.^[4]

Dílo

Maloval figurální kompozice. Věnoval se také kresbě, ilustracím do časopisů a vytváření map. Jeho stěžejním dílem je šest monumentálních nástěnných kompozic Alegorie uměleckých řemesel, a to Zlatnictví, Kovářství, Grafické umění, Sochařství, Sklářství a Keramika, namalovaných v letech 1899-1900 na stěnách schodiště Uměleckoprůmyslového musea v Praze, mezi druhým a třetím poschodím.