Eugen Fridrich Fulda
Ing. Eugen Friedrich Fulda | |
---|---|
Narození | 8. července 1872 Těšín |
Úmrtí | 15. ledna 1942 Těšín |
Povolání | stavitel, architekt |
Choť | Marta Marie Anna Kratschmerová |
Děti | 2 |
Rodiče | Otec: Fridrich Fulda |
Příbuzní | Bratr: Walther |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eugen Fridrich Fulda (8. července 1872 Těšín – 15. ledna 1942 Těšín)[pozn. 1] byl stavitel, architekt a politik v Těšíně.
Životopis
Narodil se v rodině stavitele Fridricha Eduarda Fuldy (také Frice Fuldy, 1841–1909)[1] a jeho ženy Luisy. Vystudoval Vysoké školy technické v Brně, ve Vídni a Štýrském Hradci. V roce 1903 převzal rodinnou stavební firmu. Zbýval se projekční a stavební činností, firmu rozšířil o cihelnu v Mostech u Českého Těšína, pilu, truhlářství, zavedl výrobu betonového zboží a provoz k hloubení studní.[2] Pro sebe v roce 1912 postavil dům, ve kterém byly kanceláře firmy a první výtah v Těšíně (náměstí Svatého Kříže 1).[3] V roce 1920 byl dům prodán bance.[4][5] Po rozdělení Těšína se rozhodl pro českou část Těšína, bydlel v domě, který postavil jeho otec Fridrich Fulda v roce 1899 (Fuldova vila).
V roce 1928 přeměnil firmu na komanditní společnost v jejímž čele byli tři manažeři (T. Hauschild, P. Lamatsch a E. Kubisch). V roce 1933 firma zastavila svou činnost.
Eugen Fulda se angažoval v politice, byl předsedou živnostenského spolku (od roku 1914), zakladatelem výboru pro postavení těšínského divadla (1904), v letech 1899–1909 členem Klubu techniků a také členem různých dobročinných a kulturně vzdělávacích spolků. Dne 14. února 1919 přednesl zástupcům vítězných mocností požadavek těšínských Němců[pozn. 2] na vytvoření suverénního státu pod protektorátem Spojených národů, který by zahrnoval průmyslovou oblast Slezska a východní Moravy. Tento požadavek byl také předán v písemné formě (Denkschrift, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes) prezidentovi USA Woodrowovi Wilsonovi v Paříži.[2][5] Do roku 1927 byl čelným představitelem Německé národní rady pro Těšínsko.
V třicátých létech Eugen Fulda začal vyvíjet protistátní činnost. V tzv. Patscheiderově procesu v roce 1935 v Moravské Ostravě byl jedním z dvaceti obžalovaných. Ze zdravotních důvodů byla obžaloba proti němu stažena. Od roku 1938 žil v Německu a zpět se vrátil v roce 1939. Byl členem NSDAP a vedoucím místních skupin v Těšíně. Je pravděpodobné, že svého vlivu využíval k záchraně lidí, které znal, před hitlerovským terorem.[3]
Rodina
Dne 25. dubna 1904 se v Olomouci oženil s Martou Marií Annou Kratschmerovou z Těchova. Z jejich svazku vzešly dvě děti: Fryderyk Josef František (* 1905) a Goetz Gunter (* 1907).[6]
Dílo
Stavěl především pro hutní a báňské závody a pro obce (školy, tělocvičny, budovy úřadů, nemocnice).
Stavby v Těšíně:[7]
- 1905 budova justičního paláce ve stylu vídeňského baroka[5]
- 1905 německé divadlo (projekt Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, novobarokní objekt se secesními prvky)
- 1909 městské divadlo v Těšíně (projekt Ferdinand Fellner)
- 1911–1912 hotel U hnědého jelena, náměstí Těšín
- 1912 secesní dům na náměstí Svatého Kříže 1 (Těšín, Polsko)
- 1912 přestavba rodinného domu Leopolda Jana Szersznika na secesní čtyřpatrový dům[8]
Stavby v Českém Těšíně:[7]
- 1920–1928 Soubor staveb hřbitova (Hřbitovní ulice, Český Těšín, kulturní památka)[9][10]
- 1923–1924 ZŠ a Obchodní akademie (návrh Alfred Wiederman, ul. Sokola Tůmy, Č. Těšín)[11][12]
- 1927 evangelický kostel Těšín
- 1927–1937 Městská nemocnice v Č. Těšíně (projekt Karl Gottwald, realizace s Václavem Nekvasilem)
- 1927–1930 činžovní domy v Těšíně
- 1928–1929 radnice (projekt Vilém Richter, Č. Těšín, památková zóna)[12]
- 1929–1930 ČSOB (původně sídlo pobočky Centrální banky německých spořitelen, Nádražní 4/42, Č. Těšín)[13]
- 1929–1931 požární zbrojnice (Masarykovy sady)[14]
- 1930 vila Gottlieba a Stelly Fantelových, nyní mateřská škola (projekt společně s Karlem Reinhardtem, ul. Smetanova Č. Těšín, kulturní památka)[15][12]
- 1930–1931 hotel Piast (projekt Eduard David, ul. Nádražní, Č. Těšín, památková zóna)[16]
Stavby mimo Těšín:
- 1906 dřevěný lovecký zámeček arcivévody Bedřicha Rakousko Těšínského, po požáru v roce 1927 zděný (Visla, Polsko, architekt Ernest Altmann, užíván jako prezidentský zámek)
- 1917 zděný komín s vodojemem, válcovny na tenký plech Fryštát, snesen kolem poloviny 20. století[17][18]
- 1928 turistická chata Skalka (Mosty u Jablunkova)[5]
- 1930 funkcionalistická vila (Školní 474, Jablunkov, kulturní památka)[19]
- 1923 hornická kolonie v Karviné pro úředníky[5]
- dělnická kolonie Mexiko v Karviné (neexistuje)[5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Také: Evžen Fulda, Eugen Fulda, Bedřich Fulda, Fric Fulda, což se zaměňuje s jeho otcem.
- ↑ V delegaci byli delegaci dr. L. Brixel, dr. G. Fiedler a dr. K. Richter za Moravskou Ostravu, J. Fischer za Frýdek, dr. V. Főrster, R. Piesch a S. Titz za Bílsko, dr. E. Grünbaum a dr. H. Pollak za Těšín viz
Reference
- ↑ ŠOPÁK, Pavel. Vzdálené ohlasy : moderní architektura českého Slezska ve středoevropském kontextu. 2. Opava: Slezská Univerzita, 2014. 287, [1] s. s. ISBN 9788075100696. OCLC 932227589 S. 132.
- ↑ a b Eugen Friedrich Fulda - Oficiální stránky Města Český Těšín. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HOROWSKI, Sławomir. Cieszyn mekką architektów. www.beskidzka24.pl [online]. 2015-02-09 [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. (polsky)
- ↑ Osobnosti města Těšín. AVIONoviny [online]. Městská knihovna Český Těšín, 2013-11-30 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f GAMROT, Česlav. Letos uplynulo 70 let od smrti stavitele Eugena Fuldy. www.ihorizont.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22.
- ↑ Fulda - genealogia. przodkowiezcieszyna.blogspot.cz [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Eugen Fulda - realizacje. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ GAMROT, Česlav. Horizont 09 | iHorizont. Kapitola Leopold Szersznik stál u zrodu muzea, s. 11. www.ihorizont.cz [online]. 2015-02-24 [cit. 2018-01-15]. S. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. ISSN 1213-3426.
- ↑ 100096 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ KŘENKOVÁ, Beata. Kulturní památky. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08.
- ↑ Cieszyn - Akademia Handlowa - stare zdjęcia, mapa. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c D1–Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty Územně analytické podklady Český Těšín, 2016. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-21.
- ↑ Cieszyn - Czechosłowacki Bank Handlowy - stare zdjęcia, mapa. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 D1-Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-23.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-17]. Identifikátor záznamu 26093 : Vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-23.
- ↑ Vodarny-originál. www.vodarenskeveze.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22.
- ↑ Martin Vonka, Robert Kořínek, Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura. Praha, 2015, ISBN 978-80-01-05774-2, s. 66-67.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-15]. Identifikátor záznamu 118691 : Vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
Externí odkazy
- Kulturní památky Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |