Dům U Bílého jednorožce

Dům U Bílého jednorožce
Základní informace
Sloh	baroko
Přestavba	1770
Současný majitel	soukromý
Pojmenováno po	Trčkové z Lípy
Poloha
Adresa	Staroměstské náměstí 603/15, Celetná 603/1, Staré Město, Praha 1, Česko Česko
Ulice	Staroměstské náměstí, Celetná
Souřadnice	50°5′14,82″ s. š., 14°25′19,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38691/1-332 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Bílého jednorožce, nazývaný i Trčkovský dům, je původně renesanční měšťanský dům v Praze 1 na Starém Městě na Staroměstském náměstí 15, upravený v roce 1770 pozdně barokně. Trojpatrový dům čp. 603/I s podloubím je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie a popis

Vzhledem ke své poloze je dům výraznou součástí Staroměstského náměstí, bloku Týnského chrámu a Královské cesty. Původně tu stál románský objekt datovaný kolem roku 1300 a dva gotické domy. Loubí domu s křížovými žebrovými klenbami je datováno po roce 1330. První písemná zpráva z roku 1363 uvádí jako majitele domu Václava Wernhera. V roce 1411 se dům v majetku Janka Lva (Janconis Leonis) popisuje jako řadový, stojící proti domu Mikuláše z Egerwerku (čp.553/I). V letech 1429–1430 byl majitelem domu lékárník Kunš.^[2] Pravděpodobně již k němu lze vztahovat domovní znamení, protože jednorožec byl cechovním znamením lékárníků.

Na konci 16. století tu vznikl renesanční palác, jehož majiteli byli Trčkové z Lípy. v roce 1605 Marie Magdaléna Trčková dům prodala Anně Pichelbergerové z Varvažova.^[3] V letech 1627–1641 se v Trčkovském domě připomíná Abraham starší Günzl z Günzlfeldu, císařský rada a sekretář české komory.^[4] Roku 1728 v domě byla opět lékárna, vedl ji Jan Selinger, totožný pravděpodobně s následujícím Schöllingerem.

V domě se narodila v roce 1754 pěvkyně Josefina Dušková, jejíž otec Anton Hampacher tu měl lékárnu U Bílého jednorožce a po něm s tímto znamením od roku 1769 lékárník Schöllinger).^[5][6] Po roce 1770 byla lékárna i s tímto názvem přestěhována do nedalekého domu čp. 551, který se původně nazýval U Kamenného beránka.

K velké pozdně barokní přestavbě došlo ve 2. polovině 18. století.

Mezi léty 1794–1848 dům vlastnil židovský obchodník Juda Löw Zappert a jeho rozvětvená rodina.^[7][8]

V roce 1858 bylo místo tehdejších vysokých štítů nastavěno třetí patro (tuto úpravu navrhl architekt Jan Bělský a podle tehdejšího majitele se domu říkalo i Šmolkův).^[9] Tato úprava byla částečně odstraněna při rozsáhlé rekonstrukci náměstí a přilehlých domů v roce 1987, kdy byly na budovu v pozměněné podobě štíty vráceny.

Dům má kromě hlavní budovy ještě dvě dvorní křídla, která vytvářejí malý dvorek. Fasáda do Staroměstského náměstí má celkem 9 os, z nichž dvě na pravé straně ustupují o jednu okenní osu dozadu. V této části také chybí loubí. Boční fasáda do Celetné ulice má 4 osy.

Odkazy

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 3. Purkyňova ulice - Žofín. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 1015. 
• Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 56. 
• VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trčkovský dům na Wikimedia Commons
• Prague city line: Trčkovský dům
• ARNDT, Tomáš; DOHNAL, František. Příběh jednoho zmizelého světa ... (Dvacáté století 1/2017)