Chorvatská abeceda

Chorvatská abeceda je založena na práci „Kratka osnova horvatsko slavenskoga pravopisanja“ Ljudevita Gaje z roku 1830. Protože byla její tvorba ovlivněná i češtinou, je její výslovnost podobná jako v češtině. Výjimkou jsou některé znaky pro typické západní jihoslovanské hlásky (ć, đ), které byly vypůjčeny z jiných abeced tehdejších evropských jazyků. Je také známá pod názvem Gajica podle svého autora.

Ljudevit Gaj rok před svou smrtí

Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku )

  • ć měkké vyšší „č“ (výslovností zhruba někde mezi č a ť)
  • č tvrdé nižší „č“ (výslovností trochu tvrdší než české č)
  • đ se čte jako měkčí „dž“ (výslovností mezi dž a ď)
  • se čte jako tvrdé „dž“
  • h se čte jako „ch“ (chorvatština nezná české „h“)
  • i měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se vyslovuje stejně jako v češtině, avšak nikdy nezměkčuje. - di, ti, ni - se čte jako dy, ty, ny. Pro změkčování používá chorvatština měkké souhlásky dj, ć a nj.
  • nj se čte jako „ň“
  • lj se čte přibližně jako české „ľ“ (přesněji jako slovenské „ľ).
  • (a)
    (a)
  • (be)
    (be)
  • (ce)
    (ce)
  • (če)
    (če)
  • (će)
    (će)
  • (de)
    (de)
  • (dže)
    (dže)
  • (đe)
    (đe)
  • (e)
    (e)
  • (ef)
    (ef)
  • (ge)
    (ge)
  • (ha)
    (ha)
  • (i)
    (i)
  • (je)
    (je)
  • (ka)
    (ka)
  • (el)
    (el)
  • (elj)
    (elj)
  • (em)
    (em)
  • (en)
    (en)
  • (enj)
    (enj)
  • (o)
    (o)
  • (pe)
    (pe)
  • (er)
    (er)
  • (es)
    (es)
  • (eš)
    ()
  • (te)
    (te)
  • (u)
    (u)
  • (ve)
    (ve)
  • (ze)
    (ze)
  • (že)
    (že)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu chorvatská abeceda na Wikimedia Commons