C. k. četnictvo

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: zdroje a reference, formát

Četnictvo a c. k. četnictvo byl vojensky organizovaný sbor určený k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, který působil v letech 1815–1867 v Rakouském císařství a v letech 1867–1918 v Rakousko-Uhersku. První jednotkou četnictva v Rakousku byl četnický pluk v Lombardii. která připadla po Vídeňském kongresu Rakousku. Tento pluk byl spolu s ostatními vojenskými jednotkami zařazen do rakouské armády. C. k. četnictvo vzniklo císařským nařízením z 8. června 1849.

Do jeho čela byl postaven generální inspektor Jan Kempen z Fichtenstammu.^[1]

Organizace

Podle vyhlášky ministerstva vnitra z 18. ledna 1850 bylo vytvořeno 16 četnických pluků. Každý pluk měl asi 1000 mužů.

Organizace četnických pluků podle dekretu z 18. ledna 1850

V roce 1854 byl navýšen počet pluků na 19. Důvodem byla příliš velké zatížení pluků 4, 5 a 6. Území, kde tyto pluky působily, bylo rozděleno a druhá část přidělena novým plukům 17, 18 a 19.

Změny v organizaci četnických pluků v roce 1854

V roce 1859, kdy Rakousko ztratilo Lombardii, byl zrušen pluk číslo 14. V roce 1866 pak byly pluky reorganizovány na zemská četnická velitelství. Roku 1860 byl četnictvo reorganizováno. Počet pluků byl snížen na 10. Početní stav byl snížen z 19 000 na 8 000.

Četnické pluky po reorganizaci v roce 1860

V roce 1863 přešla Vojvodina pod působnost 6. pluku.

Zemské četnické velitelství podle nařízení z 28. ledna 1866

Velitelé četnictva

Generální velitel

1849–1859: Johann Franz Kempen von Fichtenstamm  

1859–1865: Karl svobodný pán von Steininger  

1865–1868: Adolf sv. p. z Schönbergeru   

1868–1871: Jan rytíř z Greiplu  

1871–1894: Heinrich Karl Giesl von Gieslingen   

1894–1903: Johan Edler von Horak

1903–1907: Josef Döller von Wolframsberg

1907–1917: Michael Tišljar von Lentulis

1917–1918: Franz Kanik

1918: Eduard z Tunku

Velitel pluku v Lombardii 1815–1849

1815–1849: Oberst Ludwig Rivaira

Velitel pluku 1850–1860

Čechy

1850: Obstlt. Josef Kronenberg

1859: Obstlt. Eduard Rottée von Romaroli

Morava a Slezsko

1850: Obstlt. Franz Reichardt

1859: Obstlt. Franz Verrette

Velitel pluku 1860–1866

Dolní a Horní Rakousko, Solnohradsko, Štýrsko a Korutany

1860 Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg

Čechy, Morava a Slezsko

1860–1866: Oberst Rudolph Severus von Laubenfeld

Zemský velitel 1866–1918

Čechy

1866: Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg

Morava a Slezsko

1866–1867: Petr rytíř Lammer z Castell-Rombalda

1867–1873: Antonín Sabranský z Thalbrücku  

1873–1880: Adolf Polivka z Treunsee  

1880–1885: Jindřich John 

1885–1891: Antonín Galina

1891–1897: Engelbert z Grosslu  

1897–1900: František šl. Polak  

1900–1902: Jindřich Hawel z Heidsee  

1902–1905: Ludvík Eppich  

1905–1912: Jan Herold ze Stody  

1912–1912: Bedřich Vranex (zatímní)  

1912–1914: Gustav Gautsch z Frankenthurnu 

1914–1918: Leopold Trummer z Tronningenu  

1918–1918: Karel Straube 

Oběžníkem z roku 1908 bylo předepsáno, že pokud se jednalo o velitele stanic a okresní velitele, měli jako znamení malý zlatý knoflík s císařským monogramem.

Reference

Literatura

• GREGOR, Jan. Četnictvo v habsburské monarchii a Československu se zaměřením na situaci v letech 1938–1939 z pohledu OČV Nové Město na Moravě a nadřízených složek. Brno, 2013. 77 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Vladimír Černý. Dostupné online.