Císařsko-královské státní dráhy

Císařsko-královské státní dráhy
Základní údaje
Datum založení	1884
Datum zániku	1918
Předchůdci	Severní dráha císaře Ferdinanda Česká západní dráha Česká severní dráha Rakouská společnost státní dráhy Dráha císaře Františka Josefa Moravská pohraniční dráha Rakouská severozápadní dráha Galizische Carl Ludwig-Bahn
Nástupci	Československé státní dráhy Jugoslávské železnice Polskie Koleje Państwowe Ferrovie dello Stato Societatea Națională a Căilor Ferate Române Bundesbahnen Österreich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařsko-královské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), od roku 1915 Císařsko-královské rakouské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen), byla státní železniční společnost působící v předlitavské části Rakousko-Uherska. Vznikly v roce 1884, přičemž v následujícím období byly postupně soukromé rakouské železniční společnosti zestátňovány a kkStB přebíraly jejich tratě i vozový park. Na konci první světové války měřila železniční síť kkStB přibližně 19 000 km. Po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918 se Císařsko-královské rakouské státní dráhy rozdělily do státních drah nástupnických států.

Ředitelství státních drah (1910)

S rozšiřováním železnic, postupným zestátněním a připojením lokálních tratí k přiléhajícím tratím hlavním došlo 20. dubna 1910 k úpravě obvodních c. k. ředitelství státních drah:

• I. Státní ředitelství ve Vídni,
• II. Ředitelství severní dráhy ve Vídni,
• III. Ředitelství linií společnosti státní dráhy ve Vídni,
• IV. Ředitelství severozápadní dráhy ve Vídni;
• V. Státní ředitelství v Linci,
• VI. Státní ředitelství v Innomostí (Innsbruck),
• VII. Státní ředitelství v Běláku (Villach),
• VIII. Státní ředitelství v Terstu,
• IX. Státní ředitelství v Plzni,
• X. Státní ředitelství v Praze,
• XI. Ředitelství české severní dráhy v Praze,
• XII. Státní ředitelství v Olomouci,
• XIII. Státní ředitelství v Krakově,
• XIV. Státní ředitelství ve Lvově,
• XV. Státní ředitelství ve Stanislavi (Stanisławów) a výkonná správa v Černovicích.^[1]

Zestátněné společnosti

Do první světové války byly zestátněny téměř všechny velké železniční společnosti působící v Předlitavsku. Některé z nich jsou uvedeny v následujícím výčtu:

• Bozen-Meraner Bahn
• Bukowinaer Lokalbahnen
• České obchodní dráhy (Böhmische Commercialbahnen)
• Česká severní dráha (Böhmische Nordbahn)
• Česká západní dráha (Böhmische Westbahn)
• Dniester Bahn
• Dráha císaře Františka Josefa (Kaiser-Franz-Josephs-Bahn)
• Dráha císařovny Alžběty (Kaiserin Elisabeth-Bahn)
• Duchcovsko-podmokelská dráha (Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft)
• Erzherzog Albrecht-Bahn
• Galizische Carl Ludwig-Bahn
• Kaiser Franz Joseph-Orientbahn
• Kremsthalbahn
• Kronprinz Rudolf-Bahn
• Moravská pohraniční dráha (Mährische Grenzbahn)
• Moravsko-slezská centrální dráha (Mährisch-Schlesische Centralbahn)
• Mühlkreisbahn
• Niederösterreichische Südwestbahnen
• Plzeňsko-březenská dráha (Eisenbahn Pilsen–Priesen(–Komotau))
• Pražsko-duchcovská dráha (Prag-Duxer Eisenbahn)
• Rakouská severozápadní dráha (Österreichische Nordwestbahn)
• Rakouská společnost místních drah (Österreichische Lokaleisenbahngesellschaft)
• Rakouská společnost státní dráhy (Österreichisch-ungarische Staatseisenbahngesellschaft)
• Severní dráha císaře Ferdinanda (Kaiser Ferdinands-Nordbahn)
• Vorarlbergbahn

Nástupnické společnosti

• Československo – Československé státní dráhy
• Jugoslávie – Jugoslovenske državne železnice
• Itálie – Ferrovie dello Stato
• Polsko – Polskie Koleje Państwowe
• Rakousko – Österreichische Bundesbahnen (do roku 1923 Österreichische Staatsbahnen)
• Rumunsko – Căile Ferate Române (pouze v oblasti Bukoviny; Sedmihradsko a část Uher převzata po MÁV)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku k.k. österreichische Staatsbahnen na německé Wikipedii.