Brod nad Dyjí

Brod nad Dyjí
pohled od západu
pohled od západu
Znak obce Brod nad DyjíVlajka obce Brod nad Dyjí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMikulov
Obec s rozšířenou působnostíMikulov
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°52′31″ s. š., 16°32′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel569 (2024)[1]
Rozloha11,18 km²[2]
Katastrální územíBrod nad Dyjí
Nadmořská výška175 m n. m.
PSČ691 81
Počet domů235 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBrod nad Dyjí 45
691 81 Březí u Mikulova
[email protected]
StarostkaAnna Humlová
Oficiální web: www.brodnaddyji.cz
Brod nad Dyjí
Brod nad Dyjí
Další údaje
Kód obce584355
Kód části obce12645
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brod nad Dyjí (dříve Kolenfurt[4], německy Guldenfurt) je obec v okrese BřeclavJihomoravském kraji. Žije zde 569[1] obyvatel. Nachází se v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Lusy, Dunajovický kopec, Brodské stráně).

Název

Podle nejstaršího dokladu (14. století) se ves původně jmenovala Guldenburg (psáno Goldenburch, "Zlatý hrad"), později došlo k přejmenování na Guldenfurt ("Zlatý brod"), v 19. století se objevila jeho zkomolenina Kolenfurt. V roce 1947 vznikl současný název překladem druhé složky původního jména s připojením nového přívlastku.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %)[6] – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568–1570 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich bavorský původ. Matriky jsou vedeny od roku 1652 a katastry od roku 1792.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. Dne 8. října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslušnost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byli za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno celkem 126. To bylo tehdy 11 % z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.

Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 Němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR. Obec pak byla nově osídlena.

Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Brod nad Dyjí 774 814 889 1011 955 943 999 587 612 576 533 459 486 460 541
Počet domů část Brod nad Dyjí 124 148 166 173 192 206 234 153 150 143 148 179 190 200 235
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.[9]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jana Nepomuckého, prostá klasicistní stavba s věží v průčelí z roku 1781
  • Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • Kaple
  • Hřbitov

Teplotní rekord

Dne 8. srpna 2013 tu byla změřena historicky nejvyšší teplota na území Moravy, a to 39,7 °C. Předchozí moravský teplotní rekord 39,0 °C byl naměřen 13. srpna 2003 rovněž v Brodě nad Dyjí.[10]

Společenský život

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[11]

Galerie

  • hlavní ulice
    hlavní ulice
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
    kostel sv. Jana Nepomuckého
  • obecní úřad
    obecní úřad
  • hasičská zbrojnice
    hasičská zbrojnice
  • pomník padlým
    pomník padlým
  • socha sv. Jana Nepomuckého
    socha sv. Jana Nepomuckého
  • sluneční hodiny u radnice
    sluneční hodiny u radnice
  • boží muka s kaplí
    boží muka s kaplí

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 414. 
  6. Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 365.
  7. Brod nad Dyjí [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Udělené symboly – Brod nad Dyjí [online]. 1999-04-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. Na Moravě padl teplotní rekord, v Brodě nad Dyjí naměřili 39,7 stupně Celsia. Deník.cz [online]. 2013-08-08 [cit. 2013-08-09]. Dostupné online. 
  11. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154157696255661&id=224337820660

Související články

Externí odkazy

Města, městyse a obce okresu Břeclav
Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 23247cbf-b062-4468-8ef8-02bfc2a5e5c4
  • NKC: ge442502