Borsod-Abaúj-Zemplén
Župa Borsod-Abaúj-Zemplén Borsod-Abaúj-Zemplén vármegye | |
---|---|
znak vlajka | |
Geografie | |
Hlavní město | Miskolc |
Souřadnice | 48°15′ s. š., 21° v. d. |
Rozloha | 7 247 km² |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 739 143 |
Hustota zalidnění | 102 obyv./km² |
Jazyk | maďarština |
Národnostní složení | Maďaři, v malém počtu Slováci a Romové |
Náboženství | křesťanství, převážně římskokatolické |
Správa regionu | |
Stát | Maďarsko Maďarsko |
Nadřazený celek | Maďarsko Maďarsko |
Druh celku | župa |
Podřízené celky | 16 okresů |
Vznik | 16. března 1950 |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | BAZ |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borsod-Abaúj-Zemplén, běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc.
Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).
Současná župa zaujímá maďarské části někdejších uherských žup Abovsko-turnianské (Abaúj-Torna) a Zemplínské (Zemplén), většinu historické župy Boršod (Borsod), okrajové jižní části Gemeru (Gömör) a okrajové severozápadní části bývalé Szabolčské župy (Szabolcs). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.
Přírodní poměry
Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk) , na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů. Jih, střed a východ župy je plochý. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.
Doprava
Župou prochází dálnice M3 Budapešť – Debrecín / Nyíregyháza, z níž se odpojuje přivaděč M30 do Miskolce, odkud pokračuje dálková silnice č. 3 směr Košice a Řešov. Je tudy vedena evropská silnice E71 (Split – Záhřeb – Budapešť – Košice) a E79 (Miskolc – Debrecín – Rumunsko – Sofie – Soluň). Hlavním železničním uzlem župy je Miskolc, kudy prochází hlavní trať Budapešť – Hatvan – Miskolc – Nyíregyháza a odpojují se tratě směr Bánréve, Košice a Sátoraljaújhely.
Města
Města podle počtu obyvatel r. 2001:
- Miskolc (sídlo župy; 180 282)
- Ózd (39 114)
- Kazincbarcika (32 934)
- Sátoraljaújhely (18 352)
- Mezőkövesd (17 995)
- Tiszaújváros (17 581)
- Sárospatak (14 718)
- Sajószentpéter (13 343)
- Edelény (11 220)
- Szerencs (10 213)
- Putnok (7625)
- Felsőzsolca (7157)
- Encs (7000)
- Mezőcsát (6578)
- Alsózsolca (6190)
- Szikszó (6062)
- Emőd (5471)
- Tokaj (5155)
- Nyékládháza (5021)
- Szendrő (4355)
- Borsodnádasd (3605)
- Abaújszántó (3422)
- Cigánd (3299)
- Gönc (2254)
- Pálháza (1114)
Okresy
Župa se dělí na 16 okresů[1]
- Okres Cigánd
- Okres Edelény
- Okres Encs
- Okres Gönc
- Okres Kazincbarcika
- Okres Mezőcsát
- Okres Mezőkövesd
- Okres Miskolc
- Okres Ózd
- Okres Putnok
- Okres Sárospatak
- Okres Sátoraljaújhely
- Okres Szerencs
- Okres Szikszó
- Okres Tiszaújváros
- Okres Tokaj
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.jaras.info.hu/jarasok-terkepe/jarasok-borsod-megyeben
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Borsod-Abaúj-Zemplén na Wikimedia Commons
- Stránky župy
Borsod-Abaúj-Zemplén | |
---|---|
Okres Cigánd (Cigánd) • Okres Edelény (Edelény) • Okres Encs (Encs) • Okres Gönc (Gönc) • Okres Kazincbarcika (Kazincbarcika) • Okres Mezőcsát (Mezőcsát) • Okres Mezőkövesd (Mezőkövesd) • Okres Miskolc (Miskolc) • Okres Ózd (Ózd) • Okres Putnok (Putnok) • Okres Sárospatak (Sárospatak) • Okres Sátoraljaújhely (Sátoraljaújhely) • Okres Szerencs (Szerencs) • Okres Szikszó (Szikszó) • Okres Tiszaújváros (Tiszaújváros) • Okres Tokaj (Tokaj) |
Maďarsko – Magyarország – (H) | |
---|---|
Župy (Megyék) (a jejich správní centrum) | Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg) |
Města s župním právem (Megyei jogú város) | Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg |
Regiony (Régiók) (český název) | Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) |
Části státu (Országrész) (český název) | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever) |