Bójská poušť

Bójská poušť je označení spjaté se střetem dáckých a keltských kmenů někde v prostoru středního Podunají, který skončil fatální porážkou keltských kmenů.

V 60. letech 1. století před n. l. se na scéně středního Podunají, osídleného a ovládaného Kelty objevili Dákové, sídlící v dnešním Rumunsku, vedení králem Burebistou. Dácký vliv je postižitelný v hmotné kultuře závěru doby laténské na Slovensku a i na území Moravy jsou patrné stopy v podobě řady nalezených dáckých mincí. V roce 60 př. n. l. (podle novějších bádání však 48 nebo dokonce až 40 př. n. l.) porazili keltské vojsko kmenového svazu středodunajských Bójů a Taurisků vedené králem Kritasirem a ovládli dočasně středodunajský prostor; tato porážka byla tak drtivá, že v antických zprávách (Plinius Starší) se o ní hovoří jako o „bójské poušti“. Je otázka, zda vedle dalších faktorů i tato neblahá událost (včetně možné epidemie, která mohla válečný střet následovat) neovlivnila fatálně další vývoj i na českém území, tedy zda nebyla jedním z důvodů, proč moravští Keltové opustili svůj domov. Kolem zlomu letopočtu však byla oblast dáckého panství obsazena od jihu Římany, ze severu germánskými Kvády.

Odkazy

Literatura

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.