August Frederik, vévoda ze Sussexu
August Frederik, vévoda ze Sussexu | |
---|---|
Křest | 25. února 1773 |
Narození | 27. ledna 1773 Buckinghamský palác |
Úmrtí | 21. dubna 1843 (ve věku 70 let) Kensingtonský palác |
Pohřben | Kensal Green |
Potomci | Augustus d'Este, Augusta Emma d'Este a Lucy Beaufoy Tranter |
Otec | Jiří III. Britský |
Matka | Šarlota Meklenbursko-Střelická |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
August Frederik, vévoda ze Sussexu (anglicky Augustus Frederick, Duke of Sussex; 27. ledna 1773 Londýn – 21. dubna 1843 tamtéž) byl britský princ. Byl šestým synem britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty. Byl znám svými liberálními názory: podporoval reformu parlamentu, zrušení obchodu s otroky, emancipaci katolíků a zrušení zbývajících omezení pro židy a nečleny anglikánské církve.[1]
4. dubna 1793 si August Frederik vzal dceru skotského šlechtice Johna Murraye, hraběte z Dunmore, lady Augustu Murrayovou (21. ledna 1761 – 4. března 1830), avšak bez vědomí obou rodičů a bez státního souhlasu. Manželství bylo pak shledáno v rozporu se zákonem Royal Marriages Act z roku 1772 a v následujícím roce úředně zrušeno. Pár však spolu přesto žil až do roku 1801; Augusta pak po rozchodu dostávala roční rentu £ 4000. Děti z tohoto vztahu nesly rodové jméno d'Este a oficiálně se nepočítaly k britské královské rodině. Byli to:
- Augustus d'Este (3. ledna 1794 – 28. prosince 1848), svobodný a bezdětný
- Augusta Emma d'Este (11. srpna 1801 – 21. května 1866), ⚭︎ 1845 Thomas Wilde (7. července 1782 – 11. listopadu 1855), 1. baron Truro, Lord kancléř v letech 1850–1852
V roce 1794 odjel August Frederik do Itálie, kde se svým přítelem a bývalým spolužákem Ernstem Friedrichem Herbertem zu Münster pět let studoval umění a kulturu, ale také pěstoval vztahy u italských dvorů. 27. listopadu 1801 mu byly uděleny dědičné šlechtické tituly vévody ze Sussexu, hraběte z Invernessu a barona Arklowa. V roce 1813 byl zvolen prvním velmistrem Spojené velké lóže Anglie a tento zednářský úřad zastával až do své smrti. V letech 1830 až 1838 byl prezidentem Královské společnosti v Londýně. V roce 1830 se stal čestným členem Bavorské akademie věd. Od roku 1831 byl také čestným členem Královské společnosti v Edinburghu. Na návrh Alexandra von Humboldta nechal od roku 1836 zřídit po celém světě geomagnetické stanice.
Po Augustině smrti se August Frederik oženil podruhé a 2. května 1831 si vzal Cecilii Bugginovou (1793–1873), vdovu po siru Georgi Bugginovi a dceru Arthura Gorea, hraběte z Arranu, jež byla v roce 1840 jmenována vévodkyní z Invernessu. Manželství zůstalo bezdětné. V roce 1837 byl August Frederik jmenován velitelem tradičního pluku Honourable Artillery Company, ale na rozdíl od svých bratrů nedělal kariéru v armádě ani námořnictvu. Zemřel 21. dubna 1843 a byl 5. května pohřben na hřbitově Kensal Green, stejně jako jeho druhá manželka po její smrti v roce 1873. Vzhledem k tomu, že neměl legitimního dědice, jeho tituly zanikly jeho smrtí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustus Frederick, 1. Duke of Sussex na německé Wikipedii.
- ↑ Augustus Frederick Duke of Sussex (1773–1843) [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Literatura
- Thomas Finlayson Henderson: Augustus Frederick. In: Leslie Stephen (Hrsg.): Dictionary of National Biography. Band 2: Annesley – Baird., MacMillan & Co, Smith, Elder & Co., New York City / London 1885, S. 257–258
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu August Frederik, vévoda ze Sussexu na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Britští princové | |
---|---|
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. | |
1. generace | |
2. generace | |
3. generace | |
4. generace | |
5. generace | {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. |
6. generace | |
7. generace | |
8. generace | |
9. generace | {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. |
10. generace | |
11. generace | |
12. generace | |
1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela.2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen.Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou. |
Hannoverští princové | ||
---|---|---|
Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru. | ||
1. generace |
| |
2. generace | ||
3. generace | ||
4. generace | ||
5. generace | | |
6. generace | ||
7. generace | | |
1 také princ Spojeného království Velké Británie a Irska |