Arpád

O jménu Arpád pojednává článek Arpád (jméno).

Arpád

Narození	845
Úmrtí	907 (ve věku 61–62 let)
Potomci	Zoltán, Jelek, Liüntika, Tarhacsi a Jutotzas
Otec	Almoš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arpád (maď. Árpád) (cca 845 – po roce 900) byl náčelníkem („vojvodou“) hlavního staromaďarského kmene a zakladatelem dynastie Arpádovců, která vládla Uhersku od doby Arpáda do roku 1301. Byl synem Almoše.

Všechny podrobnosti o Arpádovi jsou v důsledku nespolehlivosti uherských středověkých kronik, často psaných na objednávku Arpádovců, sporné.

Arpád a šest dalších maďarských vůdců, *Chronicon Pictum*, 1360.

Dle těchto kronik Arpáda okolo roku 887 (ale v skutečnosti asi roku 895) v Etelköze (z maď. Meziříčí, tj. jižní Ukrajina) sedm staromaďarských kmenů zvolilo na 20 let – protože byl náčelníkem jednoho z nich, kmene Maďar (Megyer) – za svého společného náčelníka (kníže – maď. fejedelem) a zemřel roku 907. Takto staromaďarské kmeny přijaly jméno největšího kmene a od té doby se nazývali Maďaři.

O Arpádovi legendy také tvrdí, že před rokem 900 uspořádal první shromáždění spolu se 40 jinými staromaďarskými náčelníky a vůdci.

Staří Maďaři po několika loupežných výpravách po roce 864 z Karpat do Východofranské říše (Německa), zezadu tlačení kmeny Pečeněhů, údajně pod vedením Arpáda definitivně překročili Karpaty a v roce 896 se usadili někde na horním Potisí. Podle různých údajů jich bylo asi 100 000 – 250 000. Odtud znovu podnikali početné loupežné výpravy, tentokrát po celé kontinentální Evropě. Roku 900/901 se z jedné výpravy už nevrátili k Tise, ale usadili se u Balatonu, čímž zároveň definitivně zničili slovanské Blatenské knížectví (o dějinách Maďarů více v článku Uhersko). Arpádovým nástupcem byl zřejmě Zoltán.

Jeho dětmi byli pravděpodobně:

Tarhoš (Tarkaču/Tarhacsi/Tarkatzous) – snad identický s Liüntika/Levente
Üllő (Jeleg/Jelek/Ielech – jméno s významem „král“)
Jutas (Jutoča/Jutocsa/Ioutotzas – jméno s významem „jedlík“)
(možná) jedno neznámé dítě
Zoltán (Zaltáš/Zolta/Zaltas – jméno s významem „sultán“)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arpád na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Almoš

Uherský panovník
cca 890 – cca 907

Nástupce:
Zoltán

Uherští panovníci

Mýtičtí Arpádovci (do 9. století)	Levedi • Almoš

Arpádovci (9. století–1038)	Arpád (asi 845–asi 907) • Zoltán (náčelník) (asi 907–asi 950) • Fajsz (asi 950–955) • Takšoň (955–asi 970) • Gejza (asi 970–997) • Štěpán (997–1038)

Nedynastičtí (1038-1046)	Petr Orseolo (1038–1041) • Samuel Aba (1041–1044) • Petr Orseolo (1044–1046)

Arpádovci (1046-1301)	Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301)

Boje o trůn (1301–1308)	Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308)

Anjouovci (1308–1387)	Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386)

Různé rody (1387–1526)	Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)

Habsburkové (1526–1780)	Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780)

Habsburko-Lotrinkové (1780–1918)	Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)

¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce